Tai Ji Quan – velmi pomalé cvičení a nic víc?

16 Dub

Když se řekne taichi (taiji, tchaj – ťi, tajči,…), první a nejčastější reakce každého většinou jsou:
a) to je to hodně pomalé cvičení – no, jak se to vezme
b) to je čínské cvičení pro nemocné lidi – částečně ano
c) to je bojové umění – to asi ne => je to bojové umění
d) asi jsem to nepochopil (a) – ale kung fu je přeci něco jiného => není, praktikování taichi je kung fu (kung fu – pojem, který je používán mnoha způsoby, znamená cestu, sebezdokonalování se v nějaké činnosti, kterou provozuji).
Komentář:
Pravda podle mě je, že jde o cvičení, které je mnohovrstevnaté a je na každém, na co se při jeho cvičení více zaměři, či zda je pojme jako komplexní vyvážený systém. V souvislosti s filozofií, která toto cvičení doprovází, je vyjádření jeho komplexnosti, vyváženosti a tedy harmonie, znázorňováno symbolem monády, která má mnoho různých způsobů provedení. Tady je jedna z nich:
1502515_735948079766220_1235333026_n
Když se vrátím k jednotlivým konstatováním, která jsou slyšet v souvislosti s taichi:
Taichi – to je to hodně pomalé cvičení
Cvičení sestav předpokládá určitou pomalost pohybů, protože základním rysem učení se tohoto stylu je požadavek naprosté přesnosti pohybů – ta se nezíská máváním rukama, nohama, ale soustředěným cvičením a opakováním. Výsledek pak stojí za to. Ale to je jen jedna součást praktikování taichi.
Zdravotní přínos pravidelného cvičení taichi
Ten je nesporný. Jen nemá cenu rozepisovat se tady o tom, jak je toto cvičení prospěšné. Bylo napsáno již spoustu článků, byly realizovány výzkumy, jejichž výsledky potvrzují zdravotní efekt cvičení taichi v mnoha oblastech kvality lidského zdraví. Je také pravda, že se dá začít v jakémkoliv věku, pro mě ale existuje dolní hranice. Není to cvičení pro tříleté děti. Šest let už je dobrý věk pro začátek systematického cvičení.
Taichi je bojové umění
Je otázkou, co chce člověk vidět, když hodnotí něco, co vlastně vůbec nezná. Je mnoho způsobů, jak se na cvičení taichi dívat. Je mnoho škol, které preferují především zdravotní stránku cvičení. Tím, že je taichi proslulé především elegancí pohybů při cvičení sestav, je jeho druhá stránka často skryta a není patrná na první pohled.
Praktikování taichi v jedné ze svých rovin učí používat cvičení a pohyby ze sestav ke svému prospěchu a lze jej tedy jednoznačně používat ke své fyzické sebeobraně. Současně má velmi dobře stavěnou cestu k sebezdokonalování v oblasti psychiky a zkvalitňování psychické odolnosti je také jedním z důležitých přínosů pravidelného cvičení taichi.
Pojem sebeobrana je v poslední době hodně používaný v různých sovislostech. Platí pro něj to samé, co pro pojem kung – fu. Přesně zahrnuje velmi širokou oblast aktitiv a dovedností, které pro sebe můžeme dělat. V komplexním významu jde o psychickou a fyzickou odolnost a připravenost se obhájit proti agresi. Je málo zdůrazňováno, že psychická odolnost a připravenost jsou nepostradatelnou součástí sebeobrany člověka.
Taichi je kung – fu
Pojem kung – fu je používán různým způsobem a v poslední době je jeho význam často zužován a zjednodušován. Ve světě bojových umění jde ale o cestu ke sebezdokonalování. Kung – fu je jednání, konání, učení se něčeho, v čem se chci zdokonalovat. Taichi se nelze naučit za rok, dva. Jde o dlouhodobý proces, a pokud chce člověk alespoň trošku hlouběji do tohoto systému proniknout, předpokladem je pravidelné cvičení a postupné učení se chápat jej jako komplex, který se nedá zvládat povrchním přístupem k němu.

Irena Mýtinová ©2017